Diabetická dieta

Co je diabetes mellitus (cukrovka)?

Cukrovku dělíme na 1. typ a 2. typ.

Diabetes mellitus 1. typu je onemocnění, které se vyznačuje různě rychle probíhajícím zánikem B-buněk Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, vedoucí k absolutnímu nedostatku inzulínu. Tento fakt se projevuje hyperglykémií (zvýšenou hladinou glukózy/cukru v krvi). Ke vzniku onemocnění dochází na podkladě buněčného autoimunitního procesu, který probíhá u osob, které mají vrozené dispozice. Z celkového počtu asi 800 000 diabetiků v ČR představují nemocní s diabetem 1. typu méně než 10 %.

Diabetes mellitus 2. typu je nejčastější metabolickou chorobou vyznačující se relativním nedostatkem inzulínu, který vede v organizmu k nedostatečnému využití glukózy projevujícímu se hyperglykémií (zvýšenou hladinou glukózy/cukru v krvi). Diabetes mellitus 2. typu je v 80 – 90 % projevem snížené citlivosti buňky vůči inzulínu, tzv. inzulínová rezistence. Na vzniku choroby se podílí genetické vlohy i faktory vnějšího prostředí, jako je nadměrný příjem kalorií – obezita, nevhodné složení stravy, malá fyzická aktivita, stres, kouření. Hyperglykémie (zvýšená hladina glukózy v krvi) je jedním z projevů tzv. metabolického syndromu. U nemocných s cukrovkou 2. typu se velmi často objevují současně další zdravotní komplikace, jako jsou vysoký krevní tlak, porucha metabolizmu tuků (např. zvýšená hladina cholesterolu), nadváha či obezita.Všechna tato onemocnění zvyšují riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Z celkového počtu diabetiků v ČR tvoří diabetici 2. typu více než 90 %.

Jak léčit cukrovku?

U obou typů diabetu je rozhodující změna životního stylu, správná životospráva, přiměřená fyzická aktivita, psychická pohoda a dodržování lékařem stanovené léčby (úprava stravy, užívání léků či aplikace inzulínu).

Diabetická dieta má v zásadě dvojí charakter:

  • léčebný, který udržuje hladinu krevního cukru v normě.
  • preventivní, jehož cílem je zabránit či oddálit vznik diabetických komplikací, které jsou spojeny s vysokými hladinami krevního cukru. Z tohoto hlediska musí mít diabetická dieta nejen optimální dávky a složení sacharidů, ale také optimální dávku a složení tuků a bílkovin.

Jaké potraviny jsou vhodné?

Nejvhodnější rozdělení stravy je do pěti až šesti denních dávek s intervaly asi 3 hodiny. U diabetiků 2. typu stačí dávky 3, s dodržením 2 porcí ovoce a 3 porcí zeleniny. Stravovací režim lze ve spolupráci s nutričním terapeutem přizpůsobit zaměstnání i zálibám tak, aby vyhovoval individuálně každému.

Potraviny obsahující sacharidy

Vzhledem k rychlému vstřebávání vylučujeme z jídelníčku jednoduché sacharidy – rychle vstřebatelné cukry (např. cukr, med, všechny potraviny slazené cukrem a medem, džem, čokoláda, cukrovinky, zmrzlina). Příjem tzv. složených sacharidů – pomalu vstřebatelných cukrů – se řídí povoleným množstvím (např. mouka, pečivo, chléb, těstoviny, rýže, ovoce, mléko, jogurt, syrovátka).
Do stravy diabetika patří neodmyslitelně také vláknina. Ta má příznivý vliv na látkovou přeměnu sacharidů a tuků, je důležitá pro vyprazdňování žaludku a střev. Proto preferujeme potraviny s vyšším obsahem vlákniny jako je sója, zelenina, ovesné vločky, luštěniny.
U sacharidových potravin je vhodné sledovat také glykemický index (GI). Více se o něm můžete dozvědět zde.

Pečivo, chléb

  • Vhodné: chléb celozrnný, žitný, ječný.
  • Méně vhodné: bílé pečivo, veka, světlý chléb.
  • Nevhodné: sladké pečivo, dorty, zákusky.
  • DIA pečivo: vánočka, oplatky, zákusky nejsou slazeny cukrem, ale pro obsah tzv. pomalu vstřebatelných cukrů (mouka) je musíme započítávat do povoleného příjmu sacharidů na den.

Příkrmy

  • Vhodné: brambory, bramborová kaše, neloupaná rýže (rýže natural), luštěniny, celozrnné těstoviny, cizrna, topinambury.
  • Méně vhodné: těstoviny, houskové a bramborové knedlíky, loupaná rýže, nočky.

Ovoce

  • Vhodné: jablko, grep, citrón, rybíz, kiwi, pomeranč, mandarinka, jahody, broskve, meruňky, borůvky, meloun, pamelo, nektarinky, ananas, višně, třešně, ryngle.
  • Méně vhodné: banán, švestky, hrušky, hroznové víno (méně vhodné jsou sladší druhy ovoce).

Ovoce je nejvhodnější podávat v čerstvém stavu.
Doporučujeme dvě porce za den (jedna porce = 120 – 150 g).

Zelenina 

Zelenina je pro diabetiky nejvhodnější potravina, protože má nízký obsah sacharidů. Výjimku tvoří sladké druhy zeleniny tj. mrkev, zelený hrášek, zelená fazolka nebo červená řepa. Tuto zeleninu započítáváme do povoleného příjmu sacharidů, ostatní druhy zeleniny můžeme v rámci správné výživy jíst bez propočtů – salátové okurky, rajčata, papriky, ředkvičky, hlávkový salát, kedlubny, čekankové puky, chřest, špenát, zelí kyselé, čínské zelí, cukety, pastinák, květák, brokolici. Doporučená denní dávka by měla být přibližně 400 g, rozložena do tří porcí. Preferována by měla být zelenina v syrovém stavu. Pokud je nutná tepelná úprava, tak co nejkratší dobu, nejlépe vařením v páře.

 

Potraviny obsahující bílkoviny

Potraviny obsahující větší množství bílkovin a jejich výběr se neliší od racionální stravy, přesto je třeba pamatovat na to, že každá bílkovinná potravina obsahuje tzv. vázané tuky.

Maso

  • Vhodné: králičí, kuřecí, libové hovězí, libové vepřové, telecí, srnčí, klokaní, pštrosí, rybí, krůtí.
  • Méně vhodné: libové uzeniny, uzené ryby, šunka (obsahují větší množství tuků a solí). Jestliže si občas dopřejete uzeninu, měla by být čerstvá a libová bez viditelného tuku.
  • Nevhodné: tučná masa, uzená masa, masa umletá v obchodech, tučné uzeniny, trvanlivé salámy.
  • Technologická úprava
    • Vhodné: vaření, pečení, dušení, úpravy v horkovzdušné troubě, úpravy na pečící folii.
    • Méně vhodné: smažení.

Mléko

  • Vhodné: mléko nízkotučné, kyselé, kefír, zakysané mléko.
  • Méně vhodné: plnotučné mléko, šlehačka, smetana, zakysaná smetana.

Pro obsah mléčných cukrů – laktózy, započítáváme do denního příjmu sacharidů.

Mléčné výrobky

  • Vhodné: nízkotučné sýry do 30 % tuku v sušině, nízkotučné bílé jogurty, ovocné jogurty slazené Aspartamem, tvaroh bez tuku.
  • Méně vhodné: sýry do 55 % tuku v sušině, plísňové a zrající sýry.
  • Nevhodné: tučné sýry 70 % tuku v sušině, tučný tvaroh, uzené sýry, jogurty slazené cukrem.

Vejce

Vejce jsou nejen zdrojem bílkovin, ale i cholesterolu obsaženého v žloutku. Pokud ve stravě nemusíme sledovat obsah cholesterolu, je doporučené množství vajec 4 ks na týden, z toho 2 ks jako samostatný pokrm, nejlépe vařené ve skořápce nebo ve skle. Zbývající vejce by měla být použita na přípravu pokrmů.

Potraviny obsahující tuky

Tuky jsou vysoce energetickou potravinou a při špatné volbě zvyšují riziko rozvoje cévních onemocnění. Proto je vhodné jejich celkovou spotřebu snížit, omezovat živočišné tuky a používat hlavně tuky rostlinné. Důležité je všímat si také tuků skrytých (v mléčných výrobcích, mase, masných výrobcích), jejichž konzumaci si mnohdy ani neuvědomujeme.

  • Vhodné: rostlinné tuky (např. Flora, Rama), oleje (např. olivový, řepkový).
  • Nevhodné: máslo, sádlo, slanina, škvarky, šlehačka, palmový a kokosový olej, ztužené tuky.

Nápoje

Denní dávka tekutin by měla být 2-3 l, ale jejich druhy je třeba vybírat podle obsahu energie, cukrů a minerálů. Kávu nezapočítáváme do pitného režimu, ale je možné ji zařadit, lépe bez kofeinu.

  • Vhodné: stolní či pramenitá voda, voda s citrónem, bylinné čaje, sodovky, minerálky (nedoporučují se při hypertenzi).
  • Nevhodné: slazené nápoje, alkoholické nápoje, ovocné šťávy, džusy
  • Vhodné: sladidla neenergetická (např. Sacharin, Diafan, Dianer, Kandisin, Sular), sladidla nízkoenergetická (např. Diachrom, Irbis Sweet, Irbis Big Sweet, Sualin).
  • Sladidla

    Méně vhodné: sladidla energetická (Sorbit, Fruktóza). Tyto sladidla musíme započítávat do příjmu energie.
  • Nevhodné: cukr, med.

Diabetické výrobky

Všechny DIA výrobky, např. sušenky, oplatky či vánočka, jsou vyrobeny z mouky, obsahují tedy tzv. pomalý cukr (škrob). Je tedy nutno je započítávat do denního příjmu sacharidů. Vzhledem k tomu, že tyto sladkosti jsou většinou velmi bohaté na tuk (až 35 % hmotnosti výrobku!), jsou pro diabetiky vhodné jen na zpestření jídelníčku.

Jak upravit jídelníček?

Možnosti výměny potravin obsahujících převážně bílkoviny

Místo 70 g libového masa: 70 g netučné uzeniny, 100 g drůbežího masa, 100 g tvarohu, 2 vejce, 200 g kapra, 140 g filé, 30 g Eidamu.

Možnosti výměny potravin, které obsahují převážně sacharidy

Místo 150 g brambor: 200 g bramborové kaše, 120 g vařených těstovin, 100 g rýže, 140 g luštěnin, 100 g bramborových knedlíků, 80 g houskových knedlíků, 60 g chleba (žemle).

 

Potraviny v hodnotě 10 g sacharidů

20 g dalamánku, 20 g housky, 20 g chleba běžného konzumního, 25 g Grahamu, 25 g režného (pšenično-žitný) chleba, 15 g křehkého chleba, 10 g kukuřičného křehkého chleba, 15 g těstovin suchých, 40 g vařených těstovin, 15 g rýže syrové, 40 g rýže vařené, 15 g pšeničných vloček, 15 g krup suchých, 15 g pohanky suché, 15 g jáhel suchých, 15 g čočky suché, 45 g čočky vařené, 15 g hrachu suchého, 40 g hrachu vařeného, 15 g fazolí suchých, 50 g fazolí vařených, 10 g sucharů, 15 g mouky (pudinkového prášku), 20 g sójové mouky, 35 g bramborových knedlíků, 20 g houskových knedlíků, 50 g brambor, 20 g bramborových chipsů, 15 g slaných krekrů.

130 g celeru, 180 g zelených fazolek (čerstvé nebo mražené), 300 g zelených fazolek sterilovaných, 350 g čerstvých hub, 70 g zeleného hrášku (čerstvého, mraženého nebo sterilovaného), 300 g chřestu, 150 g kapusty, 200 g kedlubny, 250 g květáku, 120 g mrkve, 250 g zelené papriky, 120 g pórku, 250 g rajčat, 300 g ředkviček, 120 g červené řepy, 300 g špenátu (čerstvého nebo mraženého), 200 g červeného zelí, 300 g hlávkového zelí, 250 g kyselého zelí, větší množství (400 g i více) salátových okurek a hlávkového salátu.

50 g ananasu, 120 g angreštu, 40 g banánu, 80 g borůvek, 80 g broskve, 80 g brusinek, 120 g citrónu, 100 g grepu, 60 g hrušek, 70 g jablek, 120 g jahod, 90 g kiwi, 100 g mandarinek, 70 g malin, 160 g melounu, 80 g meruněk, 60 g nektarinek, 70 g ostružin, 90 g pomeranče, 70 g rybízu červeného, 50 g rybízu černého, 60 g rynglí, 60 g švestek, 60 g třešní, 60 g hroznového vína, 70 g višní.

200 ml mléka, 150 ml bílého jogurtu, 120 ml ovocného jogurtu, 500 ml kefíru, 40 g smetany v prášku, 200 ml kysané smetany, 100 ml 100% jablečného džusu, 300 ml 100% rajčatového džusu, 40 g neslazeného džemu, 200 g neslazeného kompotu, 50 g sladkého jablkového kompotu.

Poznámka: váha zeleniny a ovoce se rozumí v syrovém stavu po očištění, váha masa a příkrmů je uváděna až po kuchyňské úpravě.

 

 

J